Černošice – Velký třesk

Město Černošice plánuje „Velký třesk“.

Jedná se o zvýšení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti z čísla 2 na 5 (případně alespoň na 4). Ve výsledku by to mělo zajistit výnos 7,5 mil. Kč (resp. 5 mil. Kč) oproti současnému stavu. Současný výnos daně z nemovitosti bude tedy kolem 3,75 mil Kč ročně. V podkladech je uvedeno, že současná úroveň daně z nemovitosti se pohybuje kolem 1000–1500 Kč na osobu. Podle mých výpočtů je to více – viz příklad z podkladů: domek 200m2 na pozemku 400m2 – základní sazba 1667 Kč, koeficient za město 1,6 (2667 Kč) a koeficient 5 (13.336 Kč), což při dvou lidech dává 6700 na osobu. Ale možná to počítám špatně.

Rekonstrukce komunikací

Důvodem (zřejmě trvalého) navýšení koeficientu daně z nemovitosti je potřeba kompletní rekonstrukce vozovek na území města. Jedná se o 16,4 km vozovek a celková investice je odhadována na 105,5 mil. Kč. Na to by si město rádo vzalo úvěr a ten splácelo jej po dobu 12 až 20 let z nového výnosu daně.

Prezentace a schvalování

Záměr byl veřejnosti prezentován 15. září (v kině). A schvalován by měl být 22. září. Vzhledem k sestavení zastupitelstva a rady nepochybuji, že bude schválen.

Mě osobně se toto vlastně vůbec netýká, takže se zdržím osobního komentáře. Jen by mě zajímalo, zda toto navýšení je trvalé nebo jen dočasné (po dobu splácení).

Doplněno

Vzpomněl jsem si na článek z loňského ledna Čtyřnásobné zvýšení daně z nemovitosti v Černošicích, podle kterého to od posledního navýšení daně z nemovitosti v Černošicích není tak dlouho…

Lorem ipsum

Tento článek slouží jen pro interní testování návštěvnosti z různých zdrojů. Děkuji za pochopení.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nulla ut sem et urna consectetur luctus sed sit amet risus. Suspendisse congue faucibus massa at egestas. In consectetur dignissim eros et placerat. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas. Maecenas felis nulla, hendrerit et placerat quis, interdum ut neque. Donec faucibus nisi ligula, a vulputate nisi. Aenean interdum lobortis massa id rutrum. Fusce tempor vestibulum egestas. Aenean porttitor sapien sed est auctor placerat hendrerit massa interdum. Sed bibendum posuere elit quis sollicitudin. Aenean cursus nibh in velit vehicula condimentum ornare mauris vehicula. Donec rhoncus suscipit nulla, et convallis sem consequat eget. Morbi urna lorem, tempor consectetur scelerisque et, volutpat in dui.

Pokračovat ve čtení „Lorem ipsum“

Zabiják slevomatů

Dnes, pod tlakem nevyčerpaných kupónů na různé slevy, nakoupených v průběhu jara, jsem se zjistil, že zabijákem slevomatů jsou tři faktory.

Rezervace

Nutnost rezervace – v některých případech až týden dopředu ve výsledku znamená, že akci nevyužiji vůbec. Například klub na Malostranském náměstí. Přišli jsme v sobotu, nebyla tam ani noha. Jenže jsme se neozvali dopředu a oni neměli pivo Gambrinus, ale jen Plzeň. První rundu (tři piva) nám bez problému nahradili. Druhou a třetí odmítli s tím, že si ze „lepší“ pivo nemůžeme ani připlatit. Prý jsme se měli ozvat dopředu, aby zajistili pivo na víkend. Zbytek slevy zůstal nevyužit. (Na místě byla i provozní, se kterou jsme se snažili domluvit, ale byla neústupná.)

Naštěstí je možné zkusit do podniku zavolat a domluvit se, zda by je možné přijít (třeba hned dnes) a podle mých zkušeností to funguje.

Počasí

Dnes končící sleva na venkovní aktivitu zůstane z důvodu deště určitě nevyužita. Jedná se sice o nějaké dvě stovky a nechávat takovou akci na poslední chvíli byla prostě moje hloupost.

Refundace

A s předchozími připomínkami související je možnost refundace nevyužitých slev. Samozřejmě, že to nemusí být v plné výši. Co vím, tak z velkých hráčů toto nabízí zatím jen Slevomat. Ale třeba se přidají i další.

Slevomaty jsou dnes všude a je čas přijít s něčím novým.

Proč je nutná důchodová reforma

Důchodová reforma je nutná především proto, že současný průběžný systém nefunguje. Abych ukázal, proč nefunguje, stačí pochopit dvě čísla. Jedná se o střední délku života a věk odchodu do důchodu. Pokud jsou tyto dvě veličiny nastaveny správně, může průběžný systém bez problému fungovat a dokonce za určitých okolností generovat zisk. (Důležitá je samozřejmě také výše odvodů do systému a výše následné penze, ale to prozatím ignorujme.)

Zatímco věk odchodu do důchodu lze poměrně snadno měnit (i když se spousta lidí bude hádat), naopak střední délka života je daná a nic s ní neuděláme a ještě se (vzhledem ke kvalitě našeho života a s ohledem na zdravotní péči) bude dále zvyšovat.

Udělal jsem si tu práci a našel jsem čísla, která Vás možná dost překvapí. V roce 1928 odcházeli muži do důchodu v 65ti letech – zdrojem je Bakalářská práce Vladislavy Strnadové. Za určitých okolností to mohlo být i dříve. Zákony si můžete bez problému nastudovat dle potřeby. Pro náš výpočet bude toto číslo stačit. Zajímavé je, že s časem se nejdříve tento věk začal snižovat k 60ti letům a následně opět zvyšovat na dnešních 65 let. Ve výsledku je tedy na stejné úrovni jako byl před 80ti lety.

Střední délku života jsem nalezl v článku Demografická bublina a dovoluji si přebrat použitý obrázek:

Z tohoto grafu je vidět, že zatímco střední délka života mužů v ČR v roce 1928 byla kolem 53 let, dnešní důchodci se dožívají v průměru 73 let. Takže zatímco v roce 1928 byla velká šance, že umřete 12 let předtím, než budete mír nárok na penzi, v roce 2011 se pravděpodobně důchodu bez problému dožijete a ještě si jej budete moci 8 let užívat. Za posledních 80 let se střední délka našeho života prodloužila o 20 let a věk odchodu do důchodu zůstal přitom na stejné úrovni.

U žen je rozdíl ještě vyšší. Bezdětné ženy se v roce 1928 dožívaly věku kolem 55 let, dnes se dožívají věku 80 let, tj. o 25 více. Do důchodu odcházely v roce 1923 ve věku 65 let, bezdětná žena která se v tomto roce stane důchodcem má věk 61 let. Což znamená, že v důchodu stráví v průměru 19 let – což je dost nepřesné číslo, protože za 19 let bude střední délka života u žen v ČR kolem 84 let…

Samozřejmě je nesmysl, aby lidé chodili do důchodu ve věku 85ti let – o to se dokáže postarat výše odvodů a výše důchodů; ale právě proto je nutná komplexní reforma, jejíchž cílem nebude pouze posun důchodového věku.

Opět prodávám starý notebook za korunu

Svůj starý Dell Latitude D630 (parametry viz článek Výběr notebooku potřetí) prodávám (tak jako obvykle) přes Aukro a od 1 Kč. A prodávám celý komplet – tj. notebook v záruce, replikátor portů, stojan pod monitor, 2× napájecí zdroj a 2× baterie. V případě, že se cena přehoupne přes částku 10.000 Kč, tak přidávám nový 17″ monitor Lenovo a nový nepoužitý batoh Dell.

Výběr notebooku počtvrté

Už je to tři roky, co jsem si pořídil Dell Latitude D630 a až na pár drobných závad (které byly vyřešeny v rámci NBD) jsem s ním byl spokojen – po upgrade z Windows Vista na Windows 7 jak po straně softwarové, tak po výměně HDD za SDD po straně výkonové – on totiž použitý procesor Intel Mobile Core 2 Duo T9300 ani dnes nezaostává. Slabší stránkou byla grafická karta nVidia Qaudro NVS 135, která prostě nedovolovala spustit World of Warcraft na vyšší rozlišení než 1280×800 a to ještě při těch nejnižších detailech.

Pokračovat ve čtení „Výběr notebooku počtvrté“

SSD disky – Cena za GB (3)

S příchodem 3. generace SSD disků Intel se ceny opět posunuly směrem dolů, takže vám dnes ve stručnosti zaktualizuji tabulku z předchozího článku SSD disky – Cena za GB (2). Novinkou jsem tedy nejen nové disky, z nichž některé využijí SATA3, ale také nové kapacity – 250 GB, 300 GB nebo dokonce 600 GB.

~40GB Intel 320 (SSDSA2CT040G­3K5)1516 Kč = ~37,90 Kč/GB
~80GB Intel 320 (SSDSA2CW080G­3K5)2804 Kč = ~35,05 Kč/GB
120GB Intel 320 (SSDSA2CW120G­3K5)3601 Kč = ~30,01 Kč/GB
120GB Intel 510 (SSDSC2MH120A­2K5)4584 Kč = ~38,20 Kč/GB
160GB Intel 320 (SSDSA2CW160G­3K5)4885 Kč = ~30,53 Kč/GB
~32GB Intel X25-E (SSDSA2SH032G­101)~~5982 Kč = 186,94 Kč/GB
160GB Intel X25-M (SSDSA2MH160G­2C1)~~6787 Kč = ~42,42 Kč/GB
300GB Intel 320 (SSDSA2CW300G­3K5)8736 Kč = ~29,79 Kč/GB
250GB Intel 510 (SSDSC2MH250A­2K5)9329 Kč = ~37,32 Kč/GB
~64GB Intel X25-E (SSDSA2SH064G­101)~11448 Kč = 178,88 Kč/GB
600GB Intel 320 ~~(SSDSA2CW60­0G3K5)~17294 Kč = ~28,82 Kč/GB
Velkoobchodní ceny bez DPH, včetně autorských a recyklačních poplatků.

Já provedl upgrade před několika měsíci, ale počítám, že ještě během roku půjdu do řady Intel 510.

Kterak Alza kurví IT business (2)

Příští týden tento blog oslaví 7 let a musím se přiznat, že dnešní komentář k článku Kterak Alza kurví IT business mě potěšil a dovoluji si říct, že je to snad nejlepší komentář za celou historii blogu. Dokonce mě potěšil natolik, že si jej dovolím otisknout jako samostatný článek – nejenom proto, že bych byl nerad, aby zapadl, ale především proto, že mi opravdu mluví z duše a že se pod něj podepisuji v plném rozsahu…

Čtenář bishop píše:

Naprosto souhlasím s článkem. Nemám nic proti Alze, ty to (pro sebe) dělají dobře.

Začnu reakcí na K2O a toma. Konkrétním případem. Přijde za mnou důchodce, že potřebuje nastavit wifinu na nově koupeném NB. Je to důchodce, pěněz velmi málo, koupil logicky (na první pohled) nejlevněji u Alzy. Já mu nastavím wifinu a při tom ukážu pár věci na NB. Je z toho hoďka. No důchodce volá za 2 dny znovu, že si neví rady, znova cesta k němu (bydlí 100m od mé prodejny) a zase půl hoďky u něj. Je mi ho líto (moje chyba) tak si říkám o 200,– Kč (podruhé se spokojím s koláčem, zašel jsem k němu po pracovní době).

A teď rozbor. Kdyby si důchodce rovnou koupil NB u mne a nechal mi marži za koupi NB, udělal bych mu základní nastavení zdarma a na prodejně ho i poučil. Kdybych si k tomu řekl o 200,– tak je to skvělej zákazník a mohl bych si dovolit mu věnovat i víc. Ovšem jelikož marži za NB přenechal někomu jinému, měl bych mu účtovat 400,– + 200,– + 2× cestu a k tomu ještě DPH abych přežil. Už je vidět ten rozdíl?

Možná si řeknete, dobře důchodce, neumí s NB, já takovej nejsem. Ale! Koupím na Alze třeba tiskárnu a ona mi přijde domů a není tam USB kablík. Zajdu ho koupit do prodejny za rohem. Za kolik bych měl kablík prodávat? Když by u mne koupil zmíněnou tiskárnu, dám mu klidně kablík zdarma, ale takhle jsem nucen tlačit ceny nahoru u zboží které si na Alze neobjednáte.

A s tím souvisí i další logika prodeje. Přesně jak píše autor článku. Zase konkrétní příklad. Přijde ke mě zákazník, že chce koupit NB HP Pavilion za 15200,– bez DPH ho mají na Alze. No já kouknu a můj velkoobchod (SWS) ho prodává za 15400,–, další 3 (TechData, EDs, ATC) se nedostanou pod 14960,– ani po domluvě s produkťákem. Jeden si dokonce stěžuje, že už mu tohoto modelu leží na skladě 3 měsíce 60 kusů. No nedivíme se. Rabat velkoobchodu se pohybuje na 1–2%. Tedy zbývá mi jediné řešení, zákazníkovi domluvím, že jeho volba nebyla vůbec dobrá, že mu doporučuji jiný, třeba FSC, no ten maj na Alze o 800,– nad mou nákupkou. Mám přeci zákazníka v ruce a každá věc má své výhody / nevýhody. Dostávám se alespoň na rabat přes 5%.

Kde je chyba a jaká je budoucnost? To, že si HP nedokáže ohlídat komu prodává svoje zboží a jak s ním on zachází. Ve výsledku žádnej maloobchodní prodejce nebude prodávat Paviliony a Alza 100% trhu nezabere. HP tratí. Jejich chyba.

Je třeba dodržovat velkoobchodní / maloobchodní prodej. Tlačit ceny dolů, ale v mezích. Jinak to pro zákazníka z dlouhodobého hlediska bude nevýhodné. Samozřejmé je, že firemní zákazníci nebo lidi často nakupující vědí, že úspora v řádu procent koupí zboží na internetu je nezajímavá ve srovnání s dlouhodobou péčí svého prodejce.

zalesak543@seznam.cz

Tolik citace.

Pavel Bém se vrátil z dovolené

Tohle mě docela pobavilo… ještě trošku přitlačit a ODS ztratí i těch posledních pár voličů:

Když se Pavla Béma snažila vyzpovídat reportérka České televize Nora Fridrichová ohledně jeho dovolené, poslance a bývalého pražského primátora to velmi rozčílilo.

„Vy jste teď byl měsíc v zahraničí, byl jste na dovolené. Přijde vám to normální a v pořádku neúčastnit se schůze, nevykonávat svůj poslanecký mandát a v době schůze poslanecké sněmovny odjet na dovolenou?“ ptala se Fridrichová.

Bém si ale její otázku nenechal líbit. „Já jsem nebyl měsíc v zahraničí,“ odpověděl Bém a dodal, že „byl na dvacetidenní dovolené“. „Mě nepřijde normální váš redaktorský postup. Dokonce mi přijde strašně nekorektní způsob, jak se tážete,“ ohradil se Bém.

„Vy se máte zeptat, jestli jsem byl na dovolené, já bych řekl ano, byl. Vy se mě zeptáte, na jak dlouho, já řeknu na dvacet dní, vy se mě zeptáte, jestli mi to přijde normální a já řeknu ano, přijde mi to úplně normální,“ usmál se Bém a odešel.