Měsíc: Srpen 2010

Černošický kalendář

Tak Černošice si nechali udělat kalendář a jeho vydání sponzorovaly čtyři stavitelské firmy, které v Černošicích působí. Dnes o tom píše iDnes v článku Černošicím na kalendář s modelkami přispěly firmy, co dostaly zakázky.

Hezké. Co mě fakt zaujalo byla věta: „Zastupitelka města a poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) namítá, že Rádl a s Jiroutem jednání s mecenáši domlouvali radním za zády.“ Pěkné… jsem si myslel, že s panem starostou táhnou za jeden provaz a už to asi nejde, když teď nosí jiný plášť (s jinou barvou – KDU-ČSL → TOP09).

Zóna placeného stání – Karty

Zóna placeného stání má v Praze poměrně tvrdé restrikce. Pokud zde nebydlíte (trvalé bydliště v občanském průkazu) a/nebo nemáte své (i leasingované) vozidlo napsané na sebe (a to ještě jen jedno na osobu) tak máte poměrně smůlu. Rezident si vystačí s částkou 700 Kč ročně, důchodce dokonce jen polovinu. Ještě existuje varianta, že máte zapůjčený služební vůz, ale i zde je omezení – zaměstnavatel vám musí propůjčit hromadu dokladů a potvrdit, že vozidlo daníte – že platíte daň, jako byste dostávali měsíčně k platu navíc částku odpovídající 1% ceny vozu. Pokud jste v Praze (v části, kde jsou zóny) jen podnikáte nebo zde máte jen nemovitost, tak začínají komplikace a částka za parkovací kartu jde strmě nahoru, v nejhorším případě až k částce 36 000 Kč ročně. Na všechny případy myslí tzv. metodika, která má zhruba dvacet stran a řeší všechny možné varianty jak zabránit získání karty při jakékoliv pochybnosti.

Pokračovat ve čtení „Zóna placeného stání – Karty“

Nahrazuji HTPC

Zrušil jsem své HTPC. Bohužel. Výměna nábytku kolem televize mě zaskočila tím, že hloubka polic je jen 36 cm a HTPC mělo 43 cm bez kabelů. Nejprve jsem myslel, že bych HTPC umístil otočené o 90°, ale zjistil jsem, že iMon dálkové ovládání se již do ČR zřejmě nedováží a já jsem tehdy zvolil interní (do 3,5″ šachty) a teď by se hodilo pro změnu externí (abych mohl přijímač umístit nezávisle na poloze skříně.)

Nakonec jsem se podíval, jaké že jsou na trhu „mediální přehrávače“ a zkusil vybrat ten nejlepší – tj. takový, který bude mít nejlepší poměr cena/výkon. Ve velkoobchodě jsem objevil Asus O!Play (HDP-R1) a náhodou na jednom fóru našel komentář od člověka, který jej také vyměnil za HTPC. Pročetl jsem tedy pár diskuzí a rozhodl, že pro přehrávání filmů z domácího datového úložiště mi toto určitě bohatě postačí.

Asus O!Play jsem koupil včera, takže moc zkušeností zatím nemám. Z jedné strany do elektriky, z druhé do televize (HDMI) a doprostřed ethernet (dražší varianta má i WiFi). Umí to přehrát vše, co jsem mu zatím dal přehrát. Našlo to titulky ke všemu co jsem zkusil. U titulků lze změnit kódová stránka, velikost, umístění, barva a časování. Dokonce to umí i nějaké internetové služby (Picasa, Flicker, počasí, nějaká internetová rádia a televize).

Víc od toho opravdu nepotřebuji a HTPC bylo (na toto) trochu zbytečné.

Počátek

Našel jsem doma staré účty za telefon ze kterých je patrné, že jsem internet začal používat někdy v říjnu 1996. Z počátku jsem svůj modem (s rychlostí 19200 baudů, tj. 19 kbps) používal také na připojení k BBS Infima, ale také jsem měl telefonní číslo a přihlašovací údaje k internetu.

Pamatuji si, že se buď muselo přihlašovat přes jakousi konzoli, nebo si naprogramovat skripty, které přihlášení provedly automaticky. Později, když účet přestal fungovat, jsem si připojení k internetu platil – roční poplatek byl asi 6000 Kč (a jednalo se jen o možnost „někam“ se připojit). Krom toho se platily docela vysoké účty za telefon, které odpovídaly době připojení. Ve stejné době přišla na český trh i italská Video on Line (Czech on Line) (tam se také platilo kolem 500 Kč měsíčně) a později také vznikl VOLný. Kolem roku 1998 se dalo za přístup k Internetu platit přímo Telecomu (bylo to už příjemnějších 299 Kč měsíčně) a teprve v roce 1999 vznikla nová telefonní čísla u kterých už se o výnosy dělil Telecom s ISP a za internet se začalo platit jen „protelefonova­ným“ časem.

Ještě přikládám jeden starší účet za telefon z roku 1998. Myslím, že těžko existuje jasnější vysvětlení, proč se roku 2002 – 2003 začali v ČR šířit lokální bezdrátové sítě jinde ve světě nevídaným způsobem. Jen doplním, že průměrná měsíční hrubá mzda v roce 1998 byla 11 801 Kč.

Úsměvné je, že mám teď 25Mbit a dohromady s kabelovkou za to platím asi 600 měsíčně. A prý že se zdražuje.

Zlevní se dálniční známky?

Na iDnes dnes píší Dálniční boom končí. Bártův úřad kvůli škrtům zmrazí 51 staveb a že Státní fond dopravní infrastruktury (které je mimo jiné financován z peněz vybraných za dálniční známky a mýtné) bude mít příští rok k dispozici 30,96 mld. Kč, namísto letošních 50,75 mld. Kč. Tak by mě zajímalo, jestli to znamená, že zlevní dálniční známky, klesne výběr mýtného a zda se sníží silniční daň?

A inflace nám mezitím vše zdraží.