Recenze na knihu Pán prstenů v Rudém Právu z roku 1977:
Jde o dalši útok proti socialistickému zřízení. Říše zla, z niž se válí popel a dým, je průhledně umístěna na východě, obrazem dělnické třídy, která jednotná v potu tváře buduje težký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti. Samozřejmě že synáček z burzoázní rodiny nemůže vidět na těžké práci nic krásneho a povznášejícíiho. Obyvatelé západu – zemi oplývajících mlékem a strdim – elfové (neboli aristokracie), lidé (burzoazie) a hobiti (statkari) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získavají) a jediné, co je trapí, je „hrozba“ z východu. „Síly dobra“ zde představuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vůdcem je Gandalf, siřitel zpátečnicke ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem. (…!) Není pak divu, že Saruman, zastánce utlačovaných a přítel pokroku, je prohlášen za zrádce a jeho sídlo je zničeno bojůvkou fanatických zpátečníků. Když pak šíří socialismus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestan hobity, podporovanými a placenými kapitalistickou mocností Gondorem. (…) Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i te nejposvatnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy.