Autor: Prochaine

Čelovka

Dlouho jsem se dokopával k tomu, abych si do výbavy pořídil pořádné světlo a rovnou takové, které lze používat a přitom mít obě ruce volné – čelovku. Koupil jsem jí nakonec někdy během prázdnin v RockPointu na Smíchově, když jsem měl cestu kolem a vzpomněl jsem si na to. Už si ani nepamatuju kolik stála, ale musím říct, že pokud ji máte u sebe, když ji zrovna potřebujete, tak je k nezaplacení – vím o čem mluvím, když jsme s kamarádem o víkendu zapojovali po tmě nějakou elektřinu na chatě a já svítil vybitým mobilem, naštěstí Sony Ericsson K750i má 2 hodně svítivé LED.

Já nakonec koupil Petzl Tactikka Plus na 3 tužkové baterie, má 4 LED, 3 úrovně svícení, blikání a červené sklíčko. A k čemu se může čelovka hodit? Rozhodně při geocachingu, noční stavbě stanu, grilování, zapojování elektřiny na chatě (pokud jí ale máte s sebou) a podobně.

Stále nechápu, proč jsem často terčem posměchu, pokud jí vytáhnu a nasadím na čelo..

Windows Vista Express Downgrade

V listopadu jsem sice řešil, jak využít Windows Vista Express Upgrade, ale otázkou současných dní je spíše požadavek uživatelů, kupujících si nové počítače, po starých dobrých Windows XP. Ani se moc nedivím, pokud mají být počítače používané na práci, uživatelé a správci jsou na ně zvyklí a přestup na Windows Vista by je spíše „zdržoval“ od práce. Na druhou stranu tento přechod není možné odkládat donekonečna a kdy jindy je na to ideální příležitost, než právě při nákupu nového hardware.

V noci ze středy na čtvrtek jsem tedy z nového notebooku Dell Vostro 1700 (Core 2 Duo T7700, 4GB RAM, 17″ WUXGA 1920×1200, 160 GB HDD, DVD/RW, nVidia GeForce 8600M GT 256 MB, atd…) mazal předinstalované Windows Vista a nahrazoval je Windows XP. Bohužel mě trochu zaskočilo, že CD s ovladači, které bylo u notebooku přiloženo, obsahuje jen drivery právě pro Windows Vista a podobně na tom byla i podpora na stránkách Dell.com. Po 4 hodinách práce se nakonec povedlo a zákazník je spokojen. Bohužel mě ještě přes víkend čeká jeden Dell Inspiron 1521, na kterém musím provést stejný downgrade.

DVD nad hlavu

V článku Levná DVD už i u novin jsem si před půl rokem liboval, jak se dají bez potíží sehnat zajímavé filmy za pakatel. Z počátku jsem to trochu sledoval a několik jsem jich tímto způsobem stihl i pořídit. Přiznávám, že je tomu konec a levné filmy téměř zdarma ke každým novinám nás totálně převálcovaly.

Když se podíváte na tento kalendář, tak jen za září vyšlo v ČR přes 60 takových DVD. Je na čase, aby existovala možnost si tyto filmy pořídit kdykoliv a ne jen v den, kdy vycházejí.

Benzina

Další akcí, u které nechápu její smysl je zákaznická soutěž u Benziny, kdy za 8 samolepek (které získáte za každých 10 litrů paliva) si následně můžete koupit jedno DVD za 80 Kč (s tím, že se obvykle jedná o stejné filmy, které máte za 39 Kč u novin). Jeden kamarád má od Benziny už všechny filmy a není to řidič kamionu 😉 .

Blogování pomoci Wordu?

Tak toto je první zkušební zápisek vložený do blogu pomocí textového editoru Microsoft Word 2007. Už od prvního dne používání jsem si všiml možnosti publikovat text do blogu, ale měl jsem za to, že se jedná pouze o jakýsi pokus propojení domény Live s novým Office. Ve skutečnosti se zdá, že možnosti jsou mnohem širší, než mě mohlo byť jen ve snu napadnout. A pokud by se snad Word někomu zdál trochu těžkopádný, je zde Microsoft Live Writer, který je trochu tenčí. Hned ho jdu vyzkoušet.

Plaťte jen když se nám chce

Začíná mě štvát, když se za některé služby vybírá, jen když se to provozovateli právě hodí. Například parkování na Kvildě (na Šumavě). Přijel jsem tam v únoru, parkoviště bylo plné aut (pro další museli otevřít ohradu kousek dál) a za parkování chtějí zaplatit – fajn, je to služba a poctivě platím. Přijel jsem tam v dubnu a na parkovišti asi 3 auta a parkovné nikdo nechce. Uprostřed Kvildy je automat, stejně jako třeba na Modravě a tam se platí pořád. Podobná situace například na Račickém kanále.

Minulý víkend jsem si tam byl zajezdit na kole (kamarádi na bruslích) a u vstupu slečna, že prý chce 20 Kč za osobu. Kamarádka, která nás tam vzala, tam byla asi 20× a nikdy tam prý vstupné nevybírali. Cestou zpět jsem se ještě podíval u okénka na ceník a bylo tam 25 Kč. Psal jsem provozovateli email a ten mi cenu 25 Kč potvrdil – v sezóně prý u okénka, jindy se má platit v nějaké kanceláři či co. Když už chtějí někde vybírat za nic, tak ať si v té budce někdo sedí poctivě celý rok, každý den, za deště i sněhu, v létě i zimě, i když z toho nekápne ani koruna a nebude je hřát pár vydělaných stovek. Vzpomínám si, že podobné to bylo i na Slovensku – za parkování ve Starém Smokovci chtěli 150 Sk za den, ale našli jsme jedno prázdné parkovisko, na kterém nebyla ani noha a auto jsme tam pár hodin nechali bez povšimnutí.

Konkrétně na Kvildě jsem to vyřešil tak, že parkuji třeba v Polce a cyklookruh si prostě posunu nebo otočím. A místo na Modravě parkuji u Rechle (asi 1,5 km, směr na Antýgl).

První přestupek

Abych byl přesný – první přestupek od zavedení bodového systému (červenec 2006), což v mém případě znamenalo 14 měsíců a něco přes 44 000 km.

A co se přihodilo? Znáte parkoviště u obchodních center? Občas tam mají jednosměrné uličky a každá lichá a sudá se střídá směr. No a jak asi tušíte, tak vidím volné místo a šoupnu to tam přes zákaz, než mi tam někdo vjede – spěchal jsem, za 5 minut devět večer a ještě jsem narychlo potřeboval koupit novou šlapací osu na kolo.

Už vidím městského policistu jak jde ke mě a jestli prý mám doklady. Došlo mi, co jsem udělal a bylo. Kamaráda jsem poslal do obchodu (který měl mimochodem už zavřeno, přestože měl mít do devíti) a já začal s policistou řešit svůj přestupek. Přiznám se, že jsem byl asi hodně nepříjemný – nevím, jestli sám na sebe, za tu hloupost, nebo proto, že policie řeší kraviny, místo zásadních věcí. Prý to může být za dva tisíce a 1 bod – nechápu, proč vždycky začínají tím, že postiženého vystraší. Navrhl mi 100 Kč na místě. Méně mi asi dát nemůže, když opodál stojí další dva, které načapal přede mnou. Souhlasím a už vypisuje blok – pak si mě vezme stranou, jestli mi prý nebude vadit, že to napíše na jiný přestupek, abych to měl bez bodu – komu by to vadilo, že?

Ještě si vzpomínám, jak se politici chvástali, že to bude účinný systém a nebude možné se bodům vyhnout. A zdá se, že policie mezitím přišla na skvělý fígl – udělí řidiči pokutu za přestupek, na který bodové ohodnocení není.

Premiérův nacistický slovník

Premiér Mirek Topolánek nezřídka používá nepříliš šťastná slovní spojení, patrně odposlouchané na setkání přívrženců nacistického režimu. Kdyby ulétlo jedno slovíčko či věta, tak by se snad dalo zapomenout – ale uznáte, že toto už není náhoda.

Srpen 2003

V rozhovoru pro Lidové noviny označuje premiér předvolební sliby ČSSD jako osvětimskou lež. Celý rozhovor například zde: Vláda vydrží, říká Topolánek.

Červen 2005

O dva roky později pronesl „Neočekávejte ode mě nic jiného než noc dlouhých nožů. Ta prostě přijde.“ a myslel tím personální změny po případném volebním vítězství ODS.

Březen 2007

Na otázku zda od šéfa ČEZ Martina Romana dostal hodinky v hodnotě 300 000 Kč odpovídá novináři v SMS zprávě „Es kommt der Tag“ (Přijde den…) a stejnými slovy ve 30. letech Konrad Henlein vyzýval k připojení Sudet k Německé říši.

Červenec 2007

Premiér se na veřejnosti ukazuje v košili s výraznými číslicemi 18, což je oblíbený kryptogram holých lebek (iniciály Adolfa Hitlera podle pořadí písmen v abecedě), více zde: Premiérova košile záhadnou šifru neskrývá.

Úsměvné bylo také gesto zdviženého prostředníku směrem k ministru financí Miroslavu Kalouskovi, který později novinářům řekl: Ukazoval mi, že jsem jednička. Co na to říct?

Dr. House na prázdninách (2)

Pokud vás trápí, že je Dr. House na prázdninách už dva měsíce a nejbližší nový díl v češtině uvidíte až v pondělí, tak připomenu, že v minulém příspěvku jsem naznačil, že existuje možnost sáhnout po dílech s anglickým dabingem (až do konce třetí série), nebo se slovenským (do konce druhé série) – jsou ve vysílání trošičku napřed.

A pokud skutečně sáhnete po slovenském znění, možná budete místy trochu překvapeni a bude se vám hodit následující slovníček:

čučoriedky borůvky
herpes opar
hnačka průjem
múr zeď
nohavičky kalhotky
obličky ledviny
pečeň játra

Potěší vás, že se chystá premiéra čtvrté sezóny?

Externí úložiště Netgear SC101T

Potřeboval jsem pro zákazníka pořídit levné síťové úložiště a přestože jsem měl skvělé zkušenosti s výrobky Synology, zvolil jsem z finančních důvodů podobné řešení od Netgear, konkrétně Storage Central Turbo (označení SC101T) – krabička pro dva SATA disky, s možností RAID 1, připojená přes gigabitový ethernet do sítě a s cenou pod 4000 Kč bez DPH.

Bohužel první překvapení nastalo, když jsem zjistil, že zařízení nemá žádné webové rozhraní. Nejprve jsem myslel, že systém se na prázdné disky nahraje pomocí dodávané utility, ale ta slouží jen k rozdělení diskového prostoru, nastavení hesla a připojení disků k počítači. Na každém počítači, se kterým se k tomuto zařízení chcete připojit, musíte tuto utilitu nainstalovat a disky připojit. Na můj notebook a jeden server se aplikaci nainstalovat nepodařilo, na další Windows Server 2003 se aplikace nainstalovala, ale disk se připojit nepodařilo a obávám se, že ani neexistuje možnost k serveru tento lokální disk připojit a pracovat s ním po síti přes sdílení. A vůbec jsem nepochopil, proč při zapojení 2 disků zabere hned 4 IP adresy. O možnostech připojení z jiných systémů, než Windows ani nemluvím.

Netgear SC101T sice hrdě hlásí, že se jedná o SAN (Storage Area Network), ale rozhodně jej nedoporučuji ani pro domácí použití. Konkurenční Synology funguje tak, že do skupiny nebo domény přidá počítač, na kterém jsou složky do kterých podle práv můžete rovnou zapisovat a přistupovat k nim například pomocí adresy //zařízení/adre­sář. Žádná utilita, žádné připojování, přístupné za všech systémů (alternativně přes FTP)…

Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci. Místo toho asi pořídím externí Western Digital s LAN, není to sice moc koncepční řešení, ale určitě nejlevnější.

Nové kolo

Nedávno jsem se zmínil, že si chci pořídit horké kolo (MTB) – především proto, že skákání z pražských obrubníků můj crossový Author Airline SX nesnáší zrovna nejlépe a na šumavských cestách už se také necítím úplně bezpečně (nemluvím o asfaltkách). Nejprve mi jeden kamarád nabídl odprodání svého, ale z toho záhy sešlo. Pak jsem chvilku uvažoval o nákupu nového, ale nechtělo se mi investovat a kompromis jsem odmítl.

Nakonec se u mě zastavil kamarád a povídá: Ty chceš horské kolo? A nechceš moje staré? Včera večer jsem k němu zajel, na kolo se podíval a rovnou si ho naložil na střechu (auta).

Počítám, že ve čtvrtek uděláme s mým cyklokamarádem první podrobnou obhlídku, seřízení, promazání a nezbytnou výměnu některých částí (pláště, brzdové špalíky, řetěz, možná lanka, atd.) Následně kolo otestuji a uvidím co dalšího bude potřeba.

Ještě jednou bych rád poděkoval pravidelnému čtenáři a kamarádovi – díky, máš to u mě!

Pokračování v článku Nové kolo (2)…