Rubrika: Nezařazené

Oslava bezdrátových sítí (7)

Před rokem jsem ve spotu Oslava bezdrátových sítí 6 ukazoval, že bezdrátové sousedské (komunitní) sítě dokáží koncovému uživateli přinést přijatelnou rychlost (až 3Mbps), přístupovou dobu (desítky ms) a překvapivě i cenu (do 400 Kč měsíčně).

Bezdrátové sítě v pásmu 2,4 GHz (nebo 5 GHz) narážejí v husté zástavbě na problém s omezeným počtem volných kanálů. Problém je způsoben tím, že pro venkovní spoje se používá technologie, která byla původně určena pro budování sítí uvnitř budov. Původní myšlenka přišla z Prahy, viz projekt czfree.net, ale nevím zda v Praze některé bezdrátové sítě postavené na zásadách občanského sdružení opravdu fungují.

Naopak právě okolí Prahy je pro budování bezdrátových sousedských sítí úplně ideální. Vysoká koncentrace uživatelů, s nadprůměrnými příjmy, kteří potřebují Internet…

Několik fungujících síťí (občanských sdružení) v okolí Prahy:

Uživatelé těchto čtyř síti platí za Internet (na členských příspěvcích) měsíčně kolem 1 milionu korun. Ano, čtete správně – 1 000 000 Kč! A to nemluvím o jednorázových vstupních poplatcích do sdružení…

Tyto sítě ukázaly, že je možné budovat i bez velkých počátečních investic. A jak vidíte, tak návratnost se zde nepočítá na roky, ale na měsíce.

Před sedmi lety

Pamatujete si, jak jste v listopadu před 7-mi lety na Parukářce a před sídlem Českého Telecomu skandovali a požadovali levnější, rychlejší připojení k Internetu?

Byla to doba, kdy se ČT snažil prodávat ISDN, ale v Evropě se začínalo rozšiřovat xDSL. I přes masivní reklamní kampaně skončilo ISDN v ČR celkem solidním fiaskem.

Uživatelé chtěli ALESPOŇ paušální připojení – tehdy by to by to asi nebyl problém, ale dnes (když máme několik „alternativních“ operátorů a hovoří se o různých poplatcích (propojovací, originační) tak to problém není a paušál funguje – například mimo špičku a o víkendech).

Pro některé firmy je prostě problém chovat se tržně.

Tehdy jsem za Internet každý měsíc utratil řádově kolem 2000 Kč. Dnes mám paušální připojení, které je 20× rychlejší a platím 1150 Kč včetně nabídky 40 televizních kanálů.

Česko jako automobilová velmoc (2)

Volné pokračování článku Česko jako automobilová vel­moc

V první řadě bych chtěl upřesnit některá čísla. Automobilka TPCA se chystá vyrábět v plném provozu 300 000 aut ročně. Otázkou zůstává, zda existuje prodejní potenciál pro tato malá auta, která se v Kolíně vyrábí. V ČR bylo zatím prodáno pouze několik stovek těchto vozů. Předpokládejme, že vedení továrny má odbyt dobře spočítán. Pokud Hyundai otevře svou novou továrnu v ČR, jednalo by se o roční produkci dalších 300 000 vozů.

Škoda Auto letos plánuje výrobu 490 000 automobilů (viz Škoda Auto chce letos zvýšit prodej na 490.000 vozů), ale s nástupem nového modelu Roomster v příštím roce a Nové Fabie v roce 2006, která se bude nějaký čas (2 roky ?) vyrábět se současným modelem, plánuje roční produkci 600 000 vozů.

Celkově by se tak po roce 2006 mohlo v ČR vyrábět kolem 1 200 000 auto­mobilů ročně.

Několik článků v aktuálním čísle časopisu Ekonom:

Jinde propouštějí, mladoboleslavská automobilka nabírá. Láká inženýry a rozšiřuje vlastní vysokou školu. Nové modely a nové projekty signalizují pokus o průnik do znalostní ekonomiky.. Škoda se dere vzhůru

Nástupce Fabie by se mohl začít vyrábět v prosinci příštího roku. Obě generace tohoto modelu se budou montovat nějakou dobu souběžně.. Nové modely přicházejí

Slušný plat, ale také těžká práce na lince – směs, která neláká každého. Nejsou lidi!

Zajímavé dopravní stavby (1)

MÚK Lahovice se chystá ke stavbě na Pražském okruhu jako mimoúrovňové křížení silnice R1 (Pražský okruh), R4 a silnice 2. třídy (101/102). Stavba měla již nějaký čas probíhat a zatím bylo provedeno jen vykácení zhruba stovky vzrostlých stormů. V provozu by měla být do konce roku 2008 a musím říct, že o tom dost pochybuji. Ještě nedávno byl slíben konec roku 2007…

České dálnice

Většina křižovatky je umístěna na mostních konstrukcí a to až ve třech úrovních. Odhadem to dělá 10 km mostů… dost pochybuji, že to za 3 roky stihnou postavit, protože na tom místě ještě není ani kopnuto.

Návrat k numerické klávesnici

Když jsem si v prosinci 2001 pořídil svůj první notebook (Dell Latitude C810), musel jsem se ze dne na den rozloučit s oblíbenou numericko klávesnicí, se kterou jsem se nučil pracovat po slepu a kterou jsem denně používal. Náhrada numerické klávesnice u notebooků je bohužel dost nepoužitelná – u Dellu se musí numerická klávesnice zapnout a ještě při použití numerických kláves přidržovat klávesu Fn.

Včera jsem si pořídil velice elegantní a levnou numerickou klávesničku Labtec USB Number pads for NB. Nemyslím si, že ji začnu hned používat, asi jsem si na klávesnici notebooku příliš zvyknul, ale i tak by mi mohla občas pomoci.

Neznámé místo na české dálnici

Na webu ŘSD jsem našel fotografii zajímavě řešené křižovatky a bohužel nemohu přijít na to, kde tato křižovatka stojí. Můj tip je, že se jedná o novou dálniční křižovatku za Vyškovem, kde se odděluje D1 (směrem na Kroměříž) od R46 (na Olomouc). Bohužel tam příliš často nejezdím, takže nevím, zda je můj tip správny.

Víte někdo?

Platnými bankovkami nezaplatíte

Četl jsem dnes článek Obchodníci se zdráhají přijímat starší bankovky a překvapilo mě, že obchody odmítají příjmat platné bankovky. Následující odstavec mě ale opravdu dostal:

Bez nákupu, který zůstal na pokladně, se jen s „falešnou“ pětisetkorunou v kapse vydala na pouť po nákupním centru a zkoušela problematickou bankovku udat ještě v několika dalších obchodech. Nakonec kapitulovala a šla na „jistotu“ – do pobočky České spořitelny.

„Tady mi sice potvrdili, že bankovka je stále platná, když jsem je ale požádala, aby mi ji vyměnili, odmítli. Chybělo jim totiž zařízení na ověření pravosti a poslali mě do Hloubětína,“ říká Nosková.

Na druhou stranu nemůžu říct, že by mě to (v České republice) nějak zvlášť překvapovalo. Ze všech stran na nás stát, úřady, obchody nebo banky tlačí, takže neúměrně moc přibývá příkoří, které označujeme jako normální.

Garfield

Líbí se mi lidé zapálení pro určitou záležitost. Jedním z příkladů je Blog Kusma, který téměř každý den přináší naskenované stripy o nejznámějším kocourovi na světě – Garfieldovi. Pokud si najdete chvilku času, určitě si klikněte a usmějte se nad jeho příběhy…

O to je bohužel smutnější, když jiný autor tento nápad okopíruje, například http://mahtion.blog.cz/ 🙁

Návštěva celního úřadu

Zásilka drobností z USA mě přinutila navštívit Celní úřad (poštu) v Praze 5 (Plzeňská ulice)… Letos to byla již moje druhá návštěva, takže mě nic nepřekvapilo. Až při odjezdu jsem si všiml, že mají vyhrazené parkování pro návštěvníky a já přitom parkoval tak, že jsem si koledoval o odtah!

  1. Čekáte 20 minut ve frontě.
  2. U okénka celníkovi vysvětlíte, že se jedná o zásilku k soukromému použití. (Tento bod je možno vynechat!)
  3. Jdete si k jiné přepážce pro originál průvodky balíku.
  4. U původního okénka si počkáte, až celník spočítá DPH (a případné clo) a připraví vám složenku. Podepisujete převzetí složenky a souhlas s výpočtem.
  5. Se složenkou jdete na poštu, která je v jiném patře budovy.
  6. S útržkem složenky se vracíte k prvnímu okénku. Celník si udělá kopii útržku složenky a předává potřebné dokumenty.
  7. U další přepážky opět dělají kopii útržku složenky. Podepisujete další formulář.
  8. U poslední přepážky dostáváte konečně balík. Opět se podepisujete.

Časová ztráta přibližně 40 minut a postup jako za Císaře Pána.

Nedělní noční show Vyvolení

Hostem nedělní noční show byl známý redaktor Reflexu Jiří X. Doležal a málokdo asi bude vědět, že studoval sociální psychologii, takže celý pořad byl hodně zajímavý. Souhronný článek o celém pořadu vydal Panáček v reality show, takže se můžete pobavit.

Dovolím si odcitovat následující:

Vy jste svobodný, ne?
Tak přesně takto zaregoval Jirka na dotaz Libora po odvysílání sestřihu s hádkami, který se ho ptal, čím to, že jsou ty hádky ve vile tak vyostřené.

Názor na Petra Zvěřinu
… Jirka si nemohl vzpomenout na jeho jméno, a tak Liborovi jako indicie musely posloužit věty – takový divný chlapec, s výraznou čelistí, kterého bych měl nerad za zády :)

Ptačí chřipka?

Minulý víkend jsem si přečetl (via Marigold: Webové drobky) velmi zajímavý článek o ptačí chřipce, cituji:

I když H5N1 „ptačí chřipky“ mezitím jako většina chřipkových virů mutoval, jeho lidská forma od roku 2003 až dodnes nakazila přesně 116 lidí. Ano. Přečtěte to znovu: 116 lidí. Ve většině případů zemědělců chovajících drůbež (anebo členů jejich rodin), žijících v ne právě hygienických podmínkách asijských zemí. Mnozí z nich doslova bydlí se slepicemi.

Od roku 2003 ku dnešnímu dni virus H5N1 „ptačí chřipky“, zabil přesně 60 lidí. Znovu k zapamatování: celosvětově došlo jen k 60 úmrtím na ptačí chřipku, většina z nich izolovaně v asijských zemích kde hygienická opatření nedosahují právě prvotřídní světové kvality.

Dnes jsem se ale pobavil, když na iDnes vyšel článek s názvem Paniku kolem ptačí chřipky zneužívají překupníci. Ale nikdo neříká, že Paniku kolem ptačí chřipky zneužívají farmaceutické firmy!!! Všímáte se, že jakmile máte na nějakou takovou záležitost bumážku, tak je vše v pořádku?

Tamiflu, lék na ptačí chřipku, je vyprodán a výrobci léčiv nestačí pokrýt poptávku.
Ptačí chřipka potvrzena, Evropa chystá obranu

Hrozba ptačí chřipky zjednala obrovskou popularitu preparátu Tamiflu, který vyrábí švýcarská firma Roche. Málokdo ovšem ví, že Roche pouze koupila licenci na tento lék. Vyvinula jej americká firma Gilead Sciences. To není náhoda. Americký náskok před zbytkem světa je v oblasti farmaceutického výzkumu drtivější než v kterékoli jiné oblasti včetně leteckého a zbrojního průmyslu.
Ptačí chřipka a regulace nájemného

Dále například: