Rubrika: Auta

Na pražských silnicích je v současné době 19 míst, na kterých je zprovozněno úsekové měření rychlosti vozidel. Tento vtipný způsob, kdy jste vyfoceni kameru, projedete několikasetmetrový úsek a opět jste vyfoceni a kdy se následně vyhodnotí průměrná rychlost mezi těmito body má však jedno úskalí – při špatně zvolení příliš nízké maximální povolené rychlosti se může počet přestupků limitně blížit počtu projetých vozidel, což dokazuje příklad na čtyřproudové Poděbradské, kde i po instalaci semaforu na začátku úsekového měření celých 63% vozidel překročilo povolenou rychlost.

A teď ještě k zajímavější statistice, která ukáže celý nesmysl tohoto projektu – za posledních 12 měsíců (05/2009 – 04/2010) bylo na těchto 19ti úsecích zaznamenáno celkem 4.866.664 přes­tupků. Paráda. Každý zaplatí litr a je to hned 5 mld. do rozpočtu města. Takže si všechny pozveme na kobereček. Letošní rok má 253 pracovních dní, takže každý den musíme vyřešit 19.235 přestupků. Hračka. Kolik má Městská policie na Korunní přepážek? 10 nebo 20? Vyřešili to šibalsky – na každý den pozvou 1000 osob. A opravdu by mě zajímalo, kolik jich opravdu přijde. Už chápete ten paradox?

Hádanka na závěr – co udělají se zbývajícími 18.235 přestup­ky denně?

Vůbec jsem nezaznamenal, že již od 15. září je možné z osobních vozidel upravených z důvodů odpočtu DPH na nákladní (N1) a takto homologovaných (se záznamem v technickém průkazu) a s poznámkou, že není dovoleno odstranění mříže oddělující nákladový prostor, tuto mříž bez dalších sankcí odstranit a není nutné kvůli tomu provádět přetypování vozidla ani vyřizovat další formality.

• iDnes: Konec mřížek. Za týden ji můžete vymontovat z auta

Nechápu, jak je možné, že byla tato novela schválena, protože v této zemi se pro lidi jinak neudělá vůbec nic.

Takže sto tisíc km mám zdárně za sebou a přináším celou galerii. Teď jen pořádně umýt, přezout, zajistit drobný servis a můžeme jezdit vesele dál.

Mimochodem… tohle mi trvalo 3 roky a 4 měsíce.

Jeden z obyvatelů Prahy 7 se na diskuzním fóru (ono není moc diskuzní – napíšete otázku, oni jí možná uveřejní a přidají k ní svou odpověď, ale je fakt že ho přejmenovali na „otázky a odpovědi“) se tázal, proč se zrušil jeden z přechodů pro chodce a bylo mu odpovězeno, že všechny přechody pro chodce, které vedou přes ulici, po které je vedená tramvajová trať a současně nemá světelné signalizační zařízení (dále jen SSZ), budou bez náhrady zrušeny. Toto je skutečně velmi neuvěřitelné!

Pokračovat ve čtení „Paradox pražské dopravy (10) – rušení přechodů“

Pokračování článku Zóna placeného stání – Značky.

Vyjádření MČ Praha 7

Dobrý den, pane Procházko, „Zásady pro dopravní značení“ jsou doporučující a v Praze téměř nerealizovatelné. Kdybychom dodrželi tyto zásady, měli bychom o několik parkovacích míst v každé ulici méně, proto byla po dohodě s policií zvolena tato varianta a je to tak případ od případu. kde to lze, zásady dodržujeme. Hezký den Milena Vitásková (vedoucí odboru dopravy MČ Praha 7)

Super. Zásady jsou doporučující a v Praze téměř nerealizovatelné. Když jsem posledně dopravnímu policistovi vysvětloval překročení rychlosti tím, že jsem přizpůsobil rychlost vozidla stavu a povaze vozovky, tak se na mě moc hezky nekoukal. Pochybuji, že bude magistrát podobně shovívavý, až budu vysvětlovat, že kdybych dodržoval všechny dopravní předpisy, tak bych nikam nedojel a nikde nezaparkoval.

Vyjádření dopravního experta Stanislava Humla

Zásady vydané CDV jsou doporučující a drtivá většina obcí podle nich značení staví. Pokud jsou někde vidět abnormality (a není jich málo) je to i chyba absence státního dozoru.

Jsme tam, kde jsme byli. Není to závazné, pouze doporučující. Prostě zbytečně vyhozené prachy za něco (a tím myslím vytvoření tech zásad), co nikdo nedodržuje a co je každému pouze k smíchu.

Paradox deváty

Zbytečné dopravní značky

O dopravních značkách jsem psal již nedávno, ve spotu Zóna placeného stání – Značky, kde jsem upozorňoval na nesprávné provedení dopravních značek v rodných Holešovicích – ale tam byl problém především v prostoru (hodně značek na jednom sloupku a sloupky blízko sebe).

Jsou ovšem místa, kde jsou značky tak trošku zbytečné. Například v ulici Na Valech je nyní už asi půl roku umístěna tato dopravní značka:

Jsou pouze dvě možná vysvětlení: 1) Buď je možné odtahovat pouze vozidlo na místě, kde je řidič předem upozorněn touto dopravní značkou, nebo 2) je tato značka naprosto zbytečná a jedná se pouze o nesmyslné vyhazování peněz daňových poplatníků a vozidlo může být odtaženo tak jako tak.

A další značka, umístěna u podolské porodnice před vjezdem do Vyšehradského tunelu:

Vysvětlení jsou opět dvě: 1) Buď je možné jezdit na červenou, pokud není u semaforu tato značka, nebo 2) se opět jedná o zbytečnou značku a na červenou se nesmí v žádném případě, ani kdyby svítila hodinu.

Dnes pouze obrazem…

To je tak, když je v každém mobilu foťák.

Od našeho výletu do Běloruska už utekly tři měsíce a konečně se dostávám k tomu, abych celou akci (hlavně z cestovatelského hlediska) popsal a shrnul.

Výběr dopravy

Kamarád nás pozval do Běloruska (dále jen BY), konkrétně do hlavního města Minsk a byla by škoda takovou možnost nevyužít. Než jsme začali řešit vízum, bylo potřeba rozhodnout se, jak se tam dostaneme – v úvahu připadali tři možnosti: letadlo, vlak a auto. Letenka vycházela kolem 10 000 Kč (zpáteční) a letí se tam asi 2 hodinky. Vlakem trvá cesta asi 22 hodin a stojí 4000 Kč (bez zákaznické slevy) nebo 3400 Kč (se zákaznickou slevou) – a je povinně lůžkový/lehátkový, což může být docela příjemné. Autem trvá cesta nějakých 18 hodin a vyjde na 4500 Kč (za auto), což při třech lidech (v našem případě) dělalo 1500 Kč na hlavu. Výběr byl jasný.

Pokračovat ve čtení „Autem do Běloruska“

Dnešní článek na iDnesu Benzin v létě za 34 Kč. A tím zdražování neskončí stojí za přečtení. Netřeba komentáře, jen přidám graf na kterém je krásně vidět struktura ceny pohonných hmot v ČR. Ceny jsem použil z čerpací stanice Tesco v Praze-Letňanech, kde jsou jedny z nejnižších (alespoň v Praze.) Marži jsem odhadl na 1 Kč – a je docela možné, že u Teska bude i nižší.

Hloupé je, že stále přes 50% z ceny tvoří spotřební daň a DPH (které se počítá i ze spotřební daně – jako by dvojí zdanění nebylo zakázané.)

Už jsem na podobné téma psal – viž články Nafta dražší než benzín, Benzin jde nahoru nebo Benzin jde nahoru (2).