Pátek, 21. prosince 2007

WiFi – Zabezpečit či nezabezpečit



O napsání tohoto článku jsem přemýšlel už déle, ale donutil mě Jirkův spot Jak zabezpečit domácí Wi-Fi síť.

Zatímco dříve jsme si své domácí sítě mohli zabezpečovat proto, aby nám nikdo nekradl konektivitu, která byla drahá, nezpomaloval nám tím naše připojení a ještě nás okrádal o těch pár gigabajtů, které máme v limitu ke stažení, dnes je priorita zabezpečení především v tom, aby se nám nikdo nevrtal v našich datech a neprohlížel si naše fotky z dovolených. Takže ano – samozřejmě mám svou domácí síť zabezpečenou, konkrétně přes WEP (bohužel, protože v době, kdy jsem jí prvně zapojoval, měl jsem také PDA a ten jiný druh zabezpečení neuměl.) Na druhou stranu je velmi pohodlné, že se mohu se svým notebookem nebo iPod touch připojit minimálně ve třech oblíbených restauracích, (snad) ve všech občerstveních KFC, v OC Letňany, Palladium a Galerie Butovice, u rodičů, u svých přátel, u nich v práci nebo u svých zákazníků – odhadem je to po Praze (a Černošicích) kolem 30 míst kde všude si mohu vyřídit maily a udělat vlastně cokoliv. Nákupní centra a restaurace zvou na internet zdarma a lákají na ně zákazníky. Přijdete do KFC a vždy najdete pár stolů, u kterých sedí člověk s počítačem, procházíte pasáž obchodního centra a vídáte mladíky sedících na pohovkách s notebookem na klíně.

V pátek jsem jel do Reichu a s sebou jsem měl iPod touch s tím, že když budu potřebovat něco vyřídit, tak se připojím někde přes WiFi a budu mít přístup na email i na web. První pokus proběhl v Míšni (Meiseen) u McD – byla tam jediná síť, patřila T-Mobilu, byla nezabezpečená a dalo se do ní bez problému připojit – výsledek vidíte na obrázku. Buď mohu zdarma procházet stránky McD, nebo zaplatit €2 za 15 minut internetu (další ceny si nepamatuji). Naštěstí bylo možno rovnou zaplatit kartou a ne jako před dvěma lety ve Francii v hotelu Formule 1, kde byla bezdrátová síť Orange a snad abych v noci po všech čertech sháněl nějaký kupón pro přístup.

Další dějství pokračovalo v Drážďanech. Obchodní dům Karstadt na Prager Strasse – desítky bezdrátových sítí a většina zabezpečených. Pokud byla některá bez zabezpečení, tak se do ní stejně nedalo přihlásit, patrně kvůli kontrole MAC adres. Obchodní centrum Altmarkt-Galerie – úplně stejná zkušenost. A přímo na ulici to bylo to samé. Bohužel se mi za celý den nepodařilo najít jedinou bezdrátovou síť, ke které by se dalo připojit. Pamatuji si, že jsem asi před dvěma měsíci zahlédl člověka s notebookem v Burger King na drážďanském hauptbahnhofu – zkusím to ověřit příště.

Přemýšlím proč ten odlišný přístup u nás a v Německu? Po Praze skutečně internet zdarma na každém kroku funguje – a to nemluvím o možnosti připojení v nemocnicích (například ÚVN v Praze) nebo knihovnách (no dlouho jsem v žádné nebyl, ale věřím že se tam připojit dá).

Jirka Macich má vlastně pravdu když říká „… Navíc si živě dovedu představit vtipálky, kteří by z cizí sítě posílali výhružné dopisy či prováděli jinou nelegální činnost…“ (viz komentáře u zmiňovaného spotu) a já jsem reagoval, že až to nějakého debila napadne, tak budou mít všichni poctiví lidé smůlu. Díky IP adresám velmi dobře hlídá kdo kde a co na internetu vlastně dělá – zas tak hezká představa to vlastně není.

Poslední myšlenka, která stojí za napsání byla, že už je na čase, aby se na internetu přestalo jen vydělávat a my platili za konektivitu. Měla by to (alespoň v nějaké základní podobě) být služba zákazníkům – asi jako v těch obchodních centrech. Když už mám mobil od Vodafone, tak bych měl mít možnost používat GPRS zdarma (neříkám, že neomezeně) – však na mých pár připojení za měsíc určitě nevydělají, když jen za paušál zaplatím ročně přes deseti tisíc. Když už mám příliš drahou elektřinu od Pražské energetiky, tak už by v těch kabelech nějaký internet mohl šlapat zadarmo, když už kWh stojí skoro 4,50 Kč. Když už koukám na televizi od UPC a mám k tomu i to HBO (za poslední 3 měsíce jsem ho nepustil ani jednou), tak by snad nějaký ten UPC Easy mohl být zdarma navíc. To samé s pevnou linkou – tu vlastně také mohu mít od UPC. Co vlastně teď nabízí Český Telecom, když pevné linky vlastně nikdo nepotřebuje a internet má prý takové limity, že si nestáhnete za měsíc ani dvě DVD?

Samozřejmě, že svůj bezdrátový router mám zabezpečený. Ale domnívám se, že už nastala doba, aby internet byl všude a byl zdarma. Přemýšlel jsem, že kdyby bylo možné na mém routeru nastavit oddělenou síť a omezit rychlost připojení, že bych snad klidně i svou konektivitu zdarma poskytl dalším – ale nevím, zda by mi to UPC umožnilo a navíc mi pořád vrtá v hlavě ta Jirkova poznámka o vtipálcích nebo spíš debilech, kteří by toto připojení mohli zneužít a já bych pak měl jen zbytečné oplejtačky…

Prochaine | 03:23 | Internet | Komentáře

Komentáře k příspěvku “WiFi – Zabezpečit či nezabezpečit”

[] Pavel@cetoraz – 21. 12. 2007 12:08

Pochopil jsem, že Ti vadí, že v Německu nejsou otevřené wifi sítě tak, jak je známe u nás. Vzhledem k tomu, že jsme wifi velmoc, k čemuž nás donutil přístup jednoho státního podniku, mě to ani nepřekvapuje. Wifi bylo přece navrženo k použití jako domácí (pracovní) bezdrátová síť, aby mohli šťastní vlastníci notebooků pracovat i když na ně nezbude kabel.

Co si kdo nabízí ve svých kavárnách a junk-food žrádelnách je přeci jen jeho služba a rozhodnutí. Třeba v Německu mají odpor ke službám zdarma a berou to tak, že placené služby jsou lepší?

Co se tvého problému týče, klidně si to otevři, stejně to na rozšíření internetu zadarmo nebude mít smysl 😉