Internetová reklama v malém
Slíbil jsem, že napíšu něco o systému Mr.Linx a trošku mě předběhl Patrick Zandl v jeho článku Nakoupit internetovou reklamu není taková sranda, který se daného tématu docela dotýká.
Prodávat reklamní prostor byl v českých zemí docela problém – alespoň pro majitele malých webů. Jeden takový jsem měl – pro představu generoval asi 100.000 zobrazení měsíčně. Pokud jste chtěli něco získat, tak jedině výměnnou reklamu (já zobrazím tvůj banner, když ty zobrazíš můj), nebo podepsáním smlouvy například s Mr.Linx a oni pak nabízeli váš prostor k přeprodeji. Pamatuji si, že jsem měl předtím ještě smlouvu s MIA – ale chtěli po mě statistiky přes iAudit (tuším) a to bylo mimo mé možnosti. Každopádně ani jedna z těchto firem mi nezajistila výdělek byť jen jedné koruny.
Mr.Linx měl však jednu vtipnou a užitečnou funkci – v první řadě jste si mohli kredity (zobrazení) šetřit na horší časy nebo na větší kampaně a za druhé jste mohli kredity převádět z účtu na účet. Všiml jsem si pak, že na aukce.cz se s těmito kredity poměrně úspěšně obchoduje a rozhodl jsem se jít stejnou cestou – nasadil jsem cenu pod 40 Kč za tisíc zobrazení a majitelé jiných webů, kteří potřebovali levnou reklamu mi mohli utrhat ruce. A protože kreditů jsem měl najednou málo, začal jsem v omezeném množství kupovat od dalších malých webařů.
Oficiálně si zájemci mohli stejně kvalitní bannery koupit od provozovatele za čtyřnásobek. Chápu, že firma měla nějaké náklady a že nemohli jít pod cenu, na druhou stranu je toto zboží nic nestálo a lepší prodat levně, než nijak a ušlý zisk generovat jiným způsobem. Pro mě to znamenalo jedno – místo 0 Kč na smlouvu, jsem najednou generoval až kolem 6000 Kč měsíčně – příjemné kapesné navíc. Samozřejmě vše na fakturu a poctivě zdaněné.
To se samozřejmě provozovateli nelíbilo a začal pískat, že kredity nejsou naším majetkem (je fakt, že já jsem zobrazil banner u sebe, ale můj kredit představoval zobrazení kdekoliv v celé síti zapojených webů) a že je takto prodávat nemůžeme, následně začal převody kreditů kontrolovat, až je nakonec zatrhl úplně.
Pak se bohužel nedalo nic moc dělat a přestože jsem nakonec na jedno řešení přišel, tak jsem doménu a hosting mezitím zrušil a celý web smazal – což mě dnes trošku mrzí, neboť při 2500 denních návštěvnících úzce specializovaného webu bych měl dnes s AdSense docela vystaráno.
Není se pak čemu divit, že bannery jako takové už na českém webu nejsou vidět (nebo je mám jen vypnuté?) a všichni přešli na Google AdSense (případně jinou kontextovou reklamu). Krom toho mi pořád není jasné, proč se všichni po Google opičí s reklamou PPC (placeno za kliknutí), když o její existenci věděli všichni dávno předtím – pamatuji si například, že adult systémy tak fungovaly už před rokem 2000. A je ve většině případů pro zákazníka levnější, výhodnější a především kontrolovatelnější zaplatit za příchozího zákazníka než vyhodit peníze za tisíce zobrazení banneru.