Úterý, 19. srpen 2008

Pražské cyklovýlety



Přiznám se na rovinu – co se jízdy na kole týče, tak jsem hodně konzervativní – rád jezdím prověřené trasy. Jsem si jistý, když to tam znám, vím o každém hrbolu, vím kde si můžu dát pauzu, kde mě čeká jaké stoupání, jak je dlouhé, jaké má převýšení a za kterým stromem se mohu v klidu vyčůrat. Hloupé na tom je snad jen to, že všechny kešky na svých trasách už mám docela vybrané.


Na mapce vidíte tři trasy, o kterých se trošku rozpovídám. Kliknutím na název trasy můžete vypnout její zobrazení.

První

Tohle je klasika, kterou si dávám i několikrát týdně. Je to kolem Holešovic a stačí, když mám navečer volnou hodinku – musím však vyrazit nejpozději v osm. Po deváté už teď v srpnu začíná být tma. Pokud si ve Stromovce nedám kolečko, tak to dělá příjemných 17 km.

Vyrážím z Holešovic přes Libeňský most – tady se člověk hezky rozehřeje a klidně na to může i šlápnout. Pak přes Palmovku k Libeňskému zámečku a podél Rokytky směrem na Tróju – to je hezká a klidná část. U Povltavské se dostanete na chodník (je možné jet i po pěšince u řeky, ale rybáři vás nebudou mít rádi) a za chvilku jste u mostu Barikádníků. Zde kolem kurtů a najíždíte na oblíbenou in-line stezku, takže je nutno trochu zvolnit. Také pozor u kanálu, kde je obvykle velká koncentrace chodců a občas projede i auto. U Trojského zámku přejedete houpací most, projedete kolem trojského koně a druhý most. Vjíždíte do Stromovky a delší cestou ke Šlechtově restauraci. Popojedete k bývalé vozovně (z dob Františka Křížka) a vzhůru k ruské ambasádě – je to asi 500 m s převýšením 40 m. Vyjedete až na vrchol a buď sjedete ke vstupu do Výstaviště a dáte si kolečku znovu (minulou neděli jsem si dal hned tři stoupací kolečka – začal jsem na těžším převodu a každé kolo jsem si ubíral), nebo pokračujete na Letnou. Čechovou ulicí k té velké ošklivé křižovatce, přejedete jí a dostáváte se na Letenskou pláň. Tady vás čekají dvě dlouhé rychlé rovinky a kolem Letenského zámečku dolů k bývalé plánovací komisi (dnes úřad MČ Praha 7) a přes Vltavskou zpět do Holešovic.

Druhá

Kamarád, bydlící na Veleslavíně (nebo jsou to Vokovice?), mi nedávno posílal mapku, kudy si udělali výlet do Holešovic oni a když jsem to porovnával s mapou cyklostezek, docela mě oslovilo hned několik tras v okolí Divoké Šárky. Nedávno jsem totiž překonal hranice svého okresu a vydal se právě do Veleslavína a minulou středu až na Vypich, dokonce bych se nebál tvrdit, že jsem si pražské kopečky vysloveně oblíbil – bydlet v Holešovicích totiž znamená, že každá cesta (zpět) vede z kopce.

Vydal jsem se teď v neděli nejprve prověřit trasu kolem Karlína, u Rokytky se napojil na svou oblíbenou, abych se u Stromovky oddělil a vyrazil do neznámých míst. Před 15ti lety jsem jel jednou do Roztok, ale to jsme jak dementi jeli přes Letnou, páč jsme to jinudy neznali. Bohužel jsem si trasu nezapamatoval příliš dobře a místo, abych jel do Nebušic, opustil jsem asfaltku a vjel do Šárky. Cesta vede krásnou přírodou, ale je vhodná místy spíš pro horské kolo. Podařilo se mi jakž takž držet trasu a vydrápat se kolem nádrže k McD. Pak následoval klidný návrat dolů do Dejvic a Stromovkou do Holešovic. Dvě hodinky, 33 km.

Třetí

Ovšem hned v pondělí (včera) mě začalo hlodat v hlavě, jak by to asi vypadalo, kdybych neuhnul do Šárky a pokračoval po cyklostezce do Nebušic, tak jsem v po šesté večer vytáhl kolo a vyrazil. Tentokrát žádné zahřívací kolečko přes Libeň, ale hned přímo přes Stromovku směrem k Šárce. Tentokrát jsem se držel asfaltky a do Nebušic skutečně dojel. Projel jimi až na kraj lesoparku. Tady ani nebylo třeba příliš šlapat, aby člověk vyvinul slušnou rychlost a za chvilku jsem byl opět u McD. Bylo to delší, příjemné, ale technicky méně náročné – nechci říkat nudné. Zpět jsem do vzal přes Veleslavín a Střešovice – tam jezdím často, tak jsem chtěl zkusit trasu přes Cukrovarnickou – jinak jsem zatím vždy jezdil po Střešovické a Na Petřinách, což mi nepřišlo zrovna bezpečné. Sklouzl jsem se na Letnou, pak dolů k Vltavě a že toho mám málo, tak si udělám kolečko kolem Libně. To už znáte, takže snad jen, že jsem dojel do Stormovky, udělal výšlap k ambasádě a protože už bylo po půl deváté a já neměl nakoupeno, vynechal jsem Letnou a vzal to přes Nádraží Holešovice (Cheesburger u McD – začal jsem cítit, že mi chybí cukr) a ještě stihl nakoupit v jedné samoobsluze. Celkem něco přes 2,5 hodiny a 42 km.

Fakt mě štve, že když někde nechám kolo, tak ho musím zamknout, vzít s sebou všechny cennosti (peníze, klíče od bytu, klíč od zámku, GPS, přilbu, rukavice), během minutky nakoupit a zas vše zpátky tam, kam to patří.

Užitečné odkazy

Prochaine | 02:12 | Kolo | Komentáře